Veršované pohádky - naše oblíbené

PERNÍKOVÁ CHALOUPKA

Byla jedna Mařenka,
hezká jako panenka.
Měla bratříčka
jménem Jeníčka.

Oba byli malí,
celý den si hráli.
Ale jedenkrát
přestali si hrát.

Daleko šli z domu,
kde je hodně stromů,
daleko šli za svou ves,
kde je hustý les.

Tam však po chvíli
viděli, že zbloudili.
Kudy, kudy vede cesta z lesa ven?

Tma už nastávala.
Mařenka se bála.
Ale Jeník čiperka,
jako hbitá veverka
na strom vylez.

Hola,
z vršku stromu volá,
vidím světlo, půjdem tam
na cestu se pozeptám.

Za světlem šli v dál.
Domeček tam stál.
Z perníku byl celý.
Protože hlad měli,
perník loupali si.

V tom se ozval přehluboký hlas:
Pěkně vítám vás!
Z domku vyšla žena
v šátek zahalená.

Pojďte dovnitř děťátka,
dám vám cukrátka!
Zprvu byla milá,
děti pěkně pohostila.

Ale bylo zle,
když pak po jídle
chtěli jít už domů.
Zabránila tomu:
Kdepak, che che che,
tady budete.

Jste u ježibaby
a na tu jste slabí.
Pěkně si vás vykrmím
a pak si vás sním!

A tak baba zlá
děti v chlívku věznila.
Vykrmit je chtěla,
aby z nich pak měla
dobrou pečeni
pro potěšení.

Všechnu práci bezmála,
Mařenka jí dělala.

Až pak nakonec
rozpálila baba pec.
Sedněte si tu
na mou lopatu.

Děti chytré byly,
tak se vymluvily:
My nevíme jak,
Takhle, nebo tak?

Babka ukázala,
ale to si dala.
Na lopatě ve chvíli
do pece ji strčili.

Nechtěli být na ni zlí,
hned ji z pece vytáhli,
když jim dala slib,
že bude žít líp.

Že jim bude péci
samé dobré věci,
perník cukrový,
marcipánový.

Od té doby peče,
Až z ní horkem teče.
A Mařenka s Jeníčkem,
mají stánek s perníčkem.



O MYŠCE A MAKOVICI

V převeliké metelici
našla myška makovici.
Pískla radostí:
Jistěže ta makovice
zrníček má na tisíce.
Teď mě pohostí.
Kousla zhůry, kousla zdůli,
makovici zoubky půlí.
V tom se ozve odspodu:
Vstaňte, hoří!
Někdo nám tu zvenku boří
naši hospodu!
Muška leze z makovice,
za ní můrka krasavice,
komár s tečkou na zadečku,
na ním hejno mravenečků,
brouček jako plyš.
Všichni prosí myš:
Nebourej nám naši vilku,
chcem si pospat ještě chvilku,
vždyť je venku mráz!
Tak se nám tu pěkně spinká,
až rozkvete fialinka,
rozejdem se zas.
Myška se jim klaní k zemi.
Ach, přátelé, promiňte mi,
já jsem měla hlad.
Nejsem žádná loupežnice,
jen račte dál, do světnice,
jen račte dál spát.....